O putovní pohár generálního ředitele a.s. Vitana Byšice
Abych trochu nastínil naši situaci se kterou jsme jeli na soutěž, tak začnu o Nás .... v noci jsem se dozvěděl, že Martin je v práci. Mohl to naspat aspoň večer, protože to určitě věděl, ale co se dalo dělat. Ráno jsme elaborovali jestli vůbec jet, protože nám chyběl člověk v sestavě, která byla už takhle doplněna naší jedinou milou a nejlepší náhradnicí. Nakonec jsme se rozhodli že pojedem (teda spíš já se Srpčou, páč ostatní jet nechtěli), rozhodli jsme se že do toho půjdeme s tím, že si půjčíme člověka k rozdělovači. Tímto bych chtěl poděkovat Konětopům (který to stejně číst nebudou), ale půjčili nám jinýho Martina a byli jsme kompletní.
V Byšicích bylo vždycky pěkně narváno a proto jsme byli mírně sděšení, když jsme ráno přijeli a byli jsme tam první ... ale nakonec se družstva sjela v rozumným počtu i když 14 (včetně 4 družstev Byšic) není žádné slavné číslo.
Závodilo se na jedno kolo a spestřením soutěže mělo být uklízení materiálu na čas. Musím říct, že jsme na to zprvu nadávali, protože druhé kolo by bylo podstatně lepší volbou, ale nakonec nám tato část soutěže přinesla naši jedinou odměnu a to cenu útěchy, protože uklízení jsme vážně nestíhaly (díky našim handicapům samozřejmě). Díky této části soutěže měl aspoň Bery celou cestu domu, co jíst :)
V útoku jsme skončili šestí, což není moc slavné, ale zase na první Košátky jsme ztráceli pouze 3 vteřiny (viz Výsledky a DIPLOM), takže jako spokojenost je na místě. Nejeli jsme vyhrát, ostatně jako vždy, ale jsem rád, že jsme se nakonec odhodlali a vyjeli konečně někam, protože budeme mít aspoň jistější nohy (i ruce) do začátku podzimních závodů.
Nakonec si neodpustím jedno přirovnání, které se k našemu podniku hodilo asi nejvíc: Z NOUZE CTNOST !!!
Takže zdar a sílu do příštích akcí !!!